Betlém v kostele sv. Bartoloměje (Hrádek nad Nisou)
Hrádek nad Nisou,
Kostel svatého Bartoloměje v Hrádku nad Nisou v okrese Liberec je původně gotická sakrální stavba, znovu postavená v 2. polovině
15. století, později renesančně a barokně přestavěná. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel je poprvé připomínám v roce 1288. Tento gotický kostel byl za husitských válek zbořen a na jeho místě byl postaven roku
1466 nový, který byl v roce 1586 renesančně přestavěn jako obdélná prostá stavba. K další přestavbě došlo v letech 1670-1673,
kdy byla přistavěna věž, a v roce 1724 příčná loď a presbytář. Nakonec došlo ke zbarokizování stavby, kdy kostel byl scelen zevně
i uvnitř, a sklenut podle návrhu J.J. Kunze z Liberce v roce 1763. Práce byly dokončeny v roce 1764 a stavba získala barokní vzhled.
V 90. letech 20. století byl kostel důkladně opraven. Věž byla osazena zvonem z roku 1575, který byl původně zavěšený v kostele Navštívení
Panny Marie v Horním Vítkově.
Jedná se o barokní obdélný kostel s příčnou lodí a pravoúhlým presbytářem, u kterého je na jižní straně sakristie a oratoř. Na západní
straně se nachází hranolová, dvoupatrová věž s cibulí. Na věži je znak Trauttmannsdortů z roku 1651. Vnějšek kostela je hladký. Vnitřek
je sálová, sklenutý plackami na mohutně nakupených pilastrech, mezi kterými jsou v lodi kostela mělké kaple a tribuny. Zábradlí tribun
je opatřeno sochami: u kruchty jsou sochy sv. Petra a Pavla, sv. Anny a sv. Ludmily. V příčné lodi jsou sochy sv. Norberta a sv. Vojtěcha.
Strop je zdoben malbami zobrazující čtyři legendy: o sv. Bartoloměji – v lodi a presbytáři, dále Svatba v Káni a Útěk do Egypta, která
se nachází v příčné lodi. Pocházejí z roku 1766 a jejich autorem je J.V. Spitzer.
heslo Wikipedie
Významnou osobností pro kostel sv. Bartoloměje byl farář Joseph Tobias Schöpfer. Ve farnosti působil v letech 1755-1768. Právě on se největší
měrou zasloužil o současnou podobu kostela. Na své ambiciózní plány přestavby kostela dokázal získat finanční prostředky. Nejvýznamnějšími
donátory stavby byli majitelé panství Clam-Gallasové, kteří přispěli jak stavebním materiálem, tak i finančními prostředky. Část finančních
prostředků ale věnoval J. T. Schöpfer ze svého.
Na chóru je umístěno šest soch: sv. Petr a sv. Pavel, sv. Anna a sv. Ludmila, sv. Norbert a sv. Vojtěch.
Kostel se pyšní plně funkčními varhanami. Ty pocházejí z let 1714-15. Původně byly instalovány v kostele benediktýnů na Starém Městě pražském.
Po jeho zrušení byly varhany v roce 1788 odkoupeny a znovu postaveny v tomto hrádeckém kostele. Zajímavostí kostela jsou věžní hodiny, jejichž
jeden ciferník je umístěn v interiéru nad varhanami.
Betlém
Informace o betlému se zatím nepodařilo získat.
|
|